Historie karate

Historie karate je velmi dlouhá a bohatá a nelze ji zachytit na jediné stránce, už proto, že na vývoj karate existuje více názorů. Stručné informace, které zde najdete, jsme pro Vás připravili z knihy „Tradice karate“.

Sebeobrana se vyvíjela již od počátků lidstva. Odnepaměti bojoval všude na světě člověk proti člověku - o úlovek, území, ženu nebo třeba o vůdcovství v tlupě. Postupně s rozvojem lidské inteligence a lidských schopností začala vznikat bojová umění.

Původ karate se datuje do doby před více než tisíci lety. V klášteře Šao-lin v Číně učil Daruma své žáky vytrvalosti a fyzické síle, aby mohli snášet kázeň, která byla součástí jejich náboženství. Fyzická tréninková metoda se stala bojovým uměním.

To se asi v 18. století přeneslo z Číny na japonský ostrov Okinawa, kde se smísilo s domácí bojovou technikou a začali jej využívat místní domorodci proti Japonským okupantům. Tehdejší vládce Okinawy zakázal obyvatelům používaní zbraní, což vedlo k rozvoji boje „prázdnou rukou“. Na Okinawě bylo již v 18. a 19. století karate (ve své prvotní formě) vyučováno mistry, jako byly například Kushanku, Sakugawa, Matsumura Sokon, Itosu Anko a Azato Anko.

Gichin Funakoši

Žák dvou posledně jmenovaných mistrů, Gichin Funakoši (1868 - 1957), zformoval a zjednodušil různé přístupy a způsoby cvičení karate do podoby, v jaké ho známe a převážně cvičíme dodnes. Pojmenoval techniky a kata, dal mu filosofický podtext a přenesl ho do Japonska. Jeho škola byla nazvána Shotokan. Karate se postupem času začalo z Japonska rozšiřovat do celého světa.

To, co vzniklo na Dálném východě jako bojové umění, přežilo staletí se odehrávající změny, aby se stalo nejen účinným prostředkem sebeobrany beze zbraně, ale také vzrušujícím sportem.